Avokádo, plod stromu nazývaného hruškovec přelahodný, patří mezi superpotraviny a stále častěji se objevuje na našich stolech. Bohužel dost často se lidé ale „napálí“ a po rozkrojení plodu zjistí, že je avokádo dobré leda tak na vyhození. A to je dost škoda. Tenhle článek by měl pomoci tomu, abychom se právě takovému nemilému překvapení vyhnuli.
S avokádem je velmi snadné pořízení, jen je potřeba věnovat nějakou minimální péči nákupu i jeho skladování. Následující rady vycházejí jak z mých zkušeností, tak i ze spousty dalších zdrojů, zejména publikovaných ve španělštině. Původní domovinou avokáda je totiž Mexiko a dneska je velmi oblíbenou potravinou i v dalších částech Latinské Ameriky i ve Španělsku, kde se taky pěstuje!
Ještě jedna poznámka. Prý existuje přes 500 druhů avokáda a každý druh může mít trošku jiný tvar, velikost, barvu i strukturu slupky. Nelze proto říci, že zralé avokádo má takovou a takovou barvu. Nicméně na trhu se často setkáme s určitými druhy. Díky zkušenosti pak už lépe poznáme, které avokádo na tom jak je. Takže rada číslo jedna zní: ideální je kupovat stále ty stejné druhy avokáda.
Vybíráme avokádo
Hned v obchodě může skončit náš „šťastný avokádový příběh“. Pokud si totiž vybereme špatně, není šance avokádo zachránit.
Jako vždy, vybíráme nepoškozené plody. Nesmí být omačkané nebo s proříznutou slupkou. Já taky už zásadně kupuju avokáda s nevylomenou stopkou. Pokud je totiž už vylomená, strašně snadno se od toho zkazí minimálně vrchní část plodu.
Avokádo se vždy sklízí nezralé, dozrává až později. Nezralé avokádo je pevné až tvrdé. Mnoho druhů při zrání tmavne, takže nezralé plody jsou viditelně zelenější. Pokud avokádo nepotřebujeme k okamžité konzumaci, je lepší koupit nezralé a nechat si ho dozrát doma.
Pokud chceme už zralejší plod, opatrně zlehka avokádo zmáčkneme. Zralý plod trošku povolí, je cítit, že vnitřek je měkký. Plod ale nesmí mít slupku odfouklou nebo pod ní mít dutinu. Když plodem zatřepeme, nesmí se v něm pecka pohybovat.
Necháváme avokádo dozrát
Většina lidí se shodne na tom, že je avokádo lepší koupit nezralé. Doma ho pak necháme dozrát pěkně pod kontrolou.
Normálně avokádo dozraje při pokojové teplotě za několik dní. Pro optimální zrání je ale lepší ho dát do papírového sáčku nebo opatrně zabalit do novin.
Existuje ještě další trik, jak dozrání avokáda urychlit, a to přidat k němu do pytlíku jablko nebo banán. Z nich se totiž uvolńují určité látky, které dobu zrání ještě o něco zkrátí.
Avokádo prakticky nikdy neukládáme do ledničky, jako ovoci z teplých krajů mu chlad vůbec nesvědčí. Existuje tu však jedna výjimka – již zralé avokádo můžeme uložit na krátkou dobu do lednice, aby nepřezrálo. (A ano, vím, že v obchodech ho často skladují v chladících boxech. My ho teda po příchodu domů do lednice už nedáváme)
Zralé avokádo má měkkou konzistenci podobnou máslu. Je zpravidla žluto-zelené, přičemž u pecky bývá žluté a směrem ke slupce dužnina zelená. Těsně pod slupkou může být středně zelené barvy. V některých plodech se mohou objevit slabá nahnědlá vlákénka. Pokud je jinak plod v pořádku, není to problém. Nemělo by ale být uvnitř avokádo hnědé či hnědošedé, s černými skvrnami nebo s plísní.
Pokud je kousek závadný – nahnědlý, ale jinak plod nezapáchá, můžeme závadnou část odkrojit a kousek avokáda ochutnat. Mělo by chutnat „svěže“. Pokud tomu tak je, měl by být plod ještě vhodný ke konzumaci.
Jakmile avokádo už nařízneme, musíme ho zpracovat, jinak zoxiduje. Jeho zoxidování, tedy zhnědnutí, částečně zabrání citronová šťáva.
Avokádo můžeme i zamrazit!
Zralé avokádo můžeme bez problému zamrazit. Pro tento účel ho rozkrojíme a zbavíme pecky i slupky. Po rozmrazení bude mít trošku odlišnou konzistenci, nejlépe se proto hodí do receptů, kde se bude mixovat.
A ještě musím dopsat jednu věc! Někdy se bohužel nezadaří a avokádo je z nějakého důvodu předurčené k neúspěchu. Může to být vadný plod a nebo mohl být špatně skladován. Takové avokádo může začít plesnivět – uvnitř i na povrchu, může mít dutinu u pecky a od ní se kazit… Bohužel se to někdy stane.
