Tentokrát to byla moje teprv druhá várka. Hledala jsem recepty, prošla jsem jich spoustu. A nebylo jednoduché najít „ten správný“. Nakonec jsem to nějak vymyslela a musela jsem to dělat do dvou hrnců a dva večery po sobě. Ale stálo to za to!
Tenhle můj „recept“ není úplně přesný. Dělala jsem dvě várky a tu druhou s úmyslem lahve uložit na později. První várkou jsem totiž naplnila lednici :). Receptů je spousta a každý si asi musí najít ten „svůj“. Pro mě je prioritou, aby se v procesu co nejméně objevovalo teplo, které zahluší spoustu cenných látek.
Pár poznámek na začátek…
Sirup je z květů černého bezu. Není bezinkový :). Bezinkový – z bezinek, tedy černobezových bobulek, bude na podzim. Určitě i ten bude parádní.
Když jsme vyrazily na bez, šly s náma dvě tašky. Použít deset květenství na litr sirupu se mi vůbec nelíbilo. Takže na nějakých asi 12 litrů padly dvě veliké tašky květů. Dopadlo to tak, že se květy připravily, naplnily se jimi hrnce a k tomu se nalilo tekutiny, kolik se vešlo.
Květy jsem nemyla, jen jsem nechala odejít broučky a odstříhala jsem silnější stonky. Vyplatí se s květy zacházet opatrně, díky tomu nám na nich zůstane víc pylu, který v sirupu chceme.
První várku jsem vůbec tepelně neupravovala. Druhou už jsem nechala na plotně zahřát na těch nějakých 40 stupňů a chvíli to podržela. Po vychladnutí jsem přecedila a nalila do lahví. „Přikryla“ jsem hladinu trochou bílého rumu.
