Carquinyolis (čteme karkiňolis) jsou tradiční katalánské sušenky, které zaujmou na první pohled množstvím celých mandlí. A taky nápadně připomínají v našich končinách známější italské cantuccini.
Příprava je skutečně jednoduchá a kromě mandlí budeme potřebovat jen pár běžných surovin. Těsto se tradičně provoní skořicí a anýzovkou nebo jiným likérem, který máme po ruce. Určitě doporučuju to vyzkoušet, voňavé tipy najdete pod receptem.
Tyhle sušenky jsou skvělým adeptem na jedlý dárek. Jsou trvanlivé a ve skleněné dóze nebo pěkné krabičce vypadají překrásně.
Suroviny:
- 170 g hladké mouky
- 100 g celých mandlí
- 80 g cukru (já volím nerafinovaný třtinový)
- 1 + 1 středně velká vejce (to druhé je na potření a hodně z něj zbyde)
- 10 g prášku do pečiva
- 1 lžíce anýzového likéru
- 1 lžíce mléka
- ½ lžičky skořice
- špetka soli
Postup:
Namočíme si mandle a po půlhodině zcedíme. Necháme dobře okapat.
V míse smícháme suché ingredience, poté vmícháme vejce, likér a mléko.
Vypracujeme si ze surovin těsto a podle potřeby případně přidáme trošku mléka nebo mouky, abychom dostali správnou konzistenci. Těsto by se nemělo příliš lepit, ale mělo by být tvárné.
Do těsta vmícháme mandle. Ideálně se snažíme z těsta vytvarovat placku a do ní mandle zabalit a zapracovat. Při pozdějším krájení totiž oceníme, pokud se nám povede zachovat mandle uvnitř bloku.
Z těsta na plechu vytvarujeme váleček, který nakonec zploštíme. Dostaneme nízký dlouhý blok těsta.
Potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme při 180 stupních po dobu 20 minut.
Vyndáme z trouby a začneme krájet na centimetrové plátky. Přidržujeme si to utěrkou, abychom se nespálili. Je důležité krájet ještě za tepla. V tuhle chvíli oceníme, když nám maximum mandlí zůstalo uvnitř. Každá mandle na povrchu totiž znamená horší krájení.
Výsledné plátky položíme zpátky na plech a vrátíme na dalších 10-15 minut do trouby k dosušení.
Tipy:
- Mandle si zvolte dle chuti. Častěji se používají mandle neloupané, jsou efektní. Eventuálně je lze i nejdřív opražit. Sáhnout ale můžete klidně i po lískáčích, pistáciích nebo sušeném ovoci.
- Nikdy se ale do pečení nepouštějte, pokud nemáte čas na namočení mandlí nebo oříšků. Pokud je nenamočíte, nebudete je pak moct překrojit a sušenky se nepovedou.
- Cukr se většinou dává bílý, ale já jeho kamarádem nejsem. S bílým cukrem budeme mít světlejší sušenky a více vynikne tmavší okraj. Tradiční recept počítá s poměrně velkým množstvím cukru, klidně si ho vylaďte do light verze.
- Alkohol a španělské pečení, to je voňavá kapitola sama pro sebe. Hodně tradiční je anýzový likér (ta sladká varianta), jinak se používají různé druhy pálenky nebo tzv. likéry Ratafía, což je druh likéru vyrobený macerací ovoce, koření a bylin, typický právě pro Katalánsko.
- Do těsta se někdy přidává citronová kůra.
- S velmi podobnými sušenkami se setkáme i jinde – na Baleárech, ve Valencii pod jménem rosegones nebo v Itálii jako cantuccini.
Tento recept byl připraven ve spolupráci s Fresh Festivalem. Děkuju, že můžu být součástí tak skvělého projektu, který dává dohromady milovníky dobrého a kvalitního jídla.
