Torrijas na první pohled možná ničím nezaujmou. Jsou vlastně jen kusem pečiva obaleného ve vejci a usmaženého nebo upečeného v troubě. Ale! Stačí ochutnat a je jasné, že zas tak obyčejné nejsou.
Torrijas připomínají francouzské tousty. Připravují se tradičně z bílého, ne zrovna čerstvého pečiva. Můžou se ochutit na spoustu způsobů. Třeba typické velikonoční torrijas se obvykle připravují s vínem. Báječně chutnají i medové a nebo pořádně kořeněné, k jejichž přípravě jsme použili směs anýzu, kardamomu, skořice a citronové kůry.
Jednou z nejzásadnějších otázek přípravy však je: trouba nebo pánev? Tradičně se totiž torrijas smaží v oleji. Ti, co si je raději vychutnají ve zdravější verzi, je však opečou v troubě. Tak jako já. Je s tím totiž míň práce, je to zdravější a úspornější.
A tak jako u spousty dalších receptů, i tady bychom těžko hledali ten jediný správný. Co rodina, to jiné chutě a preference. Já vybrala jednoduchý recept se skořicí.
Naservírovat tuhle drobnost můžeme jako dezert a nebo si ji vychutnat ke snídani.
- alespoň den staré pečivo, nakrájené na plátky
- rozšlehané vejce (na 70 g bagety jsem potřebovala jedno menší vejce)
- mléko
- domácí skořicový cukr
- Plátky pečiva nejdřív namočíme v mléku. Já to udělala tak, že jsem si dala vždy jeden plátek do talíře, pomalu na něj lila mléko, dokud ho pečivo bylo schopné absorbovat.
- Všechny v mléce namočené plátky obalíme ve vajíčku a naklademe na plech vyložený pečícím papírem.
- Dáváme péct do trouby vyhřáté na 220 stupňů, ideálně zapnuté na gril. Hlídáme je, po asi 10 minutách by měly mít plátky zlatou kůrčičku, vevnitř by měly být měkké a vláčné, ale při píchnutí by z nich nemělo téct mléko.
- Nakonec poprášíme skořicovým cukrem a můžeme podávat.
